MPSV se vyjádřilo k otázce čerpání dovolené. Poslední velkou novelou zákoníku práce byly s účinností od počátku t.r. provedeny mj. některé podstatné změny v úpravě dovolené.
Obecně platí, že dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel (§ 217 odst. 1 zákoníku práce). Z tohoto pravidla existují 2 výjimky, které jsou uvedeny v § 217 odst. 5 (čerpání dovolené na žádost zaměstnankyně bezprostředně po skončení mateřské dovolené – zaměstnavatel je povinen žádosti vyhovět) a v § 218 odst. 3 zákoníku práce (viz dále).
Podle § 217 odst. 1 zákoníku práce dobu čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud v zákoníku práce není stanoveno jinak. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.
V určitých situacích (překážkách v práci na straně zaměstnance) zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou určit nesmí – jde o případy, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení, kdy je uznán dočasně práce neschopným, kdy je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na rodičovské dovolené. Na dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance smí zaměstnavatel určit čerpání dovolené jen na jeho žádost (§ 217 odst. 4 zákoníku práce).
Z výše uvedeného vyplývá, že je povinností zaměstnavatele, aby zaměstnancům určil dobu čerpání dovolené v souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce, zejména v souladu s § 217 a § 218 zákoníku práce.
Z § 218 zákoníku práce vyplývá, že:
- Čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody. Jinak řečeno, zaměstnavatel je povinen zaměstnanci určit celou dovolenou, na kterou mu vzniklo právo v roce 2012 tak, aby ji vyčerpal do konce roku 2012. Pouze v případě, že jsou zde naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele, nebo překážky v práci na straně zaměstnance (například dočasná pracovní neschopnost, mateřská nebo rodičovská dovolená, ošetřování nemocného člena rodiny nebo jiná překážka v práci), dojde k čerpání dovolené později [viz ad 2) až 4)]. Pokud zde nejsou provozní důvody nebo překážky v práci na straně zaměstnance bránící čerpání dovolené a zaměstnavatel by dovolenou zaměstnanci neurčil, porušil by zákonem stanovenou povinnost.
- Nemůže-li být dovolená vyčerpána v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku, není-li ad 4) stanoveno jinak. Jinak řečeno, v případě, že jsou zde naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele, nebo překážky v práci na straně zaměstnance,…
