K novele občanského zákoníku od 1. 7. 2018

17.8.2018, Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 2 minuty

Poslední větší novela občanského zákoníku daná zákonem č. 111/2018 Sb. přinesla od 1. července změny týkající se činnosti v oblasti cestovního ruchu.

Zákon č. 111/2018 Sb., novelizoval zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, a další související zákony, mj. i občanský zákoník (dále OZ).

Zmiňme nejdůležitější změny zákona.

Změny v § 1811, § 1820 a § 1821 navazují na transpoziční ustanovení zákona (např. § 2527a), jejichž prostřednictvím se do občanského zákoníku zavádí normativní ustanovení odkazující na daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění ve významech, které jim standardně přisuzuje nauka finančního práva.

V § 1840 odst. 2 OZ se mění ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem.

Významně se mění § 2521 až § 2524:

Zde dochází např. ke změně pojmu zájezd. Plná definice zájezdu bude nadále uvedena jen v zákoně č. 159/1999 Sb. V občanském zákoníku bude zachována základní premisa definice – tj. „soubor služeb cestovního ruchu“ a odkaz na zákon upravující celou definici.

Ustanovení § 2522 reflektuje změnu v definici zájezdu, která výslovně uvádí, že zájezd může být tvořen buď jednou smlouvou, nebo několika smlouvami o službách cestovního ruchu a příslušnou část OZ je tak třeba vztáhnout i na tyto smlouvy.

Úprava § 2523 odst. 1 reaguje na změny v § 1b odst. 3 zákona č. 159/1999 Sb. V návaznosti na čl. 3 odst. 8 směrnice se za pořadatele považuje také podnikatel, který předává údaje o zákazníkovi dalšímu…