2016.11.4
Novela ZDP od 1. května 2016
Ing. Jiří Vychopeň
Dne 25. 4. 2016 byl ve Sbírce zákonů (částka 49) vydán zákon č. 125/2016 Sb., kterým se s účinností od 1. 5. 2016 mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"). Tato dílčí novela ZDP, která je letos už třetí v pořadí (po dvou drobných novelách ZDP přijatých zákony č. 47/2016 Sb. a č. 105/2016 Sb.), byla vládou navržena již v roce 2015 se záměrem, aby nabyla účinnosti od počátku roku 2016 (vládní návrh novely ZDP byl Poslanecké sněmovně předložen 23. 9. 2015). Ke schválení navržené novely ZDP ale bohužel došlo v Poslanecké sněmovně až 2. 3. 2016, přičemž Senátem byla novela ZDP schválena 6. 4. 2016 a prezidentem podepsána dne 18. 4. 2016.
Novelu ZDP tvoří celkem 10 změnových bodů a 6 přechodných ustanovení. U některých změn přechodná ustanovení umožňují nebo stanoví jejich použití pro celé zdaňovací období roku 2016 (jedná se sice o retroaktivitu, ale ve prospěch poplatníků).
Podle důvodové zprávy k vládnímu návrhu novely ZDP (dále jen "důvodová zpráva") jsou úpravy přijaté touto novelou především realizací další etapy daňových změn dohodnutých v koaliční smlouvě a promítnutých do programového prohlášení vlády. Další změny buď souvisí se změnami jiných právních předpisů, anebo představují nutná věcná a legislativní upřesnění dosavadní právní úpravy v ZDP. Při projednávání vládního návrhu novely ZDP včetně pozměňovacích návrhů byly Poslanecké sněmovně předneseny mimo jiné i návrhy na zrušení § 16a ZDP (solidární zvýšení daně) a zrušení § 35ca ZDP (omezení možnosti uplatnění slevy na manžela a daňového zvýhodnění na děti u poplatníků uplatňujících u příjmů podle § 7 a 9 ZDP výdaje v procentní výši). Tyto pozměňovací návrhy však byly zamítnuty.
Novelou ZDP dochází také k trochu opožděné implementaci Směrnice Rady 2014/86/EU ze dne 8. července 2014 a směrnice Rady 2015/121/EU ze dne 27. ledna 2015, kterými se mění Směrnice Rady 2011/96/EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (tato tzv. "dividendová směrnice" upravuje osvobození dividend a jiných forem rozdělování zisku vyplácených dceřinými společnostmi jejich mateřským společnostem od srážkových daní a odstraňuje dvojí ekonomické zdanění zisku, které se podle směrnice považuje za překážku rozvoje vnitřního trhu, zejména pro rozpor se svobodou volného pohybu kapitálu).
Cílem první z uvedených novel dividendové směrnice je zamezení dvojího nezdanění podílů na zisku, ke kterému při aplikaci dosavadní směrnice docházelo proto, že některé členské státy v rámci svých interních daňových předpisů umožňují uplatňovat vyplácené podíly na zisku jako položku snižující základ daně. Druhá z uvedených novel dividendové směrnice je zaměřena proti zneužívání dosavadní směrnice k umělému vytváření právních vztahů za účelem získání výhod dividendové směrnice.
Podle důvodové zprávy byla transpoziční lhůta pro dividendovou směrnici stanovena do konce roku 2015 s tím, že nejpozději do 1. ledna 2016 musí příslušné vnitrostátní předpisy vstoupit v účinnost.
Následuje přehled a komentář hlavních změn v ZDP přijatých zákonem č. 125/2016 Sb.
NahoruZMĚNY V USTANOVENÍCH TÝKAJÍCÍCH SE DANĚ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB
NahoruOstatní příjmy (§ 10 ZDP)
Podle nového znění § 10 odst. 1 písm. a) ZDP jsou ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, nově také příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem.
Od 1. 1. 2016 platí nové znění § 3 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle kterého se licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem již nevyžaduje na výrobu elektřiny pro vlastní spotřebu zákazníka ve výrobnách elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW, pokud je vyrobená elektřina spotřebována zákazníkem bez využití přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, tj. bez dodávky a odběru elektřiny z přenosové nebo distribuční soustavy.
Dosud se veškeré příjmy fyzických osob z provozu výroben elektřiny zdaňovaly jako příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP, neboť se s ohledem na dosavadní právní úpravu podmínek pro podnikání v energetických odvětvích jednalo o příjmy z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění (licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem). Nově se příjmy z provozu výroben elektřiny v těch případech, kdy k tomu podle nového znění § 3 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona již není třeba mít licenci od Energetického regulačního úřadu (viz výše uvedeno) a tudíž nejde o podnikání podle uvedeného zákona, již nebudou zdaňovat jako příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, ale jako ostatní příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP.
K tomu je třeba uvést, že u těchto ostatních příjmů nelze uplatňovat výdaje v procentní výši, ale pouze výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení těchto příjmů.
Podle bodu 2. přechodných ustanovení novely ZDP lze ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) ZDP, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona č. 125/2016 Sb., použít již pro zdaňovací období roku 2016.
Znamená to, že od zdaňovacího období roku 2016 se i na příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem, vztahuje ustanovení § 10 odst. 3 písm. a) ZDP, podle kterého jsou od daně z příjmů fyzických osob, kromě příjmů uvedených v § 4 ZDP, osvobozeny příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 30 000 Kč.
Dále to znamená, že příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterému od 1. 1. 2016 již není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem, nepodléhají od uvedeného data pojistnému na sociální a zdravotní pojištění osob samostatně výdělečně činných (nejedná se již o příjmy ze samostatné výdělečné činnosti).
Na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem v roce 2014 provozuje poplatník daně z příjmů fyzických osob od uvedeného roku ve svém rodinném domě fotovoltaickou elektrárnu s instalovaným výkonem do 10 kW. Ve zdaňovacích obdobích let 2014 a 2015 poplatník zdaňoval příjmy z provozu této fotovoltaické elektrárny ve formě zeleného bonusu jako příjmy z jiného podnikání podle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP a v uvedených letech podléhaly tyto příjmy i pojistnému na sociální a zdravotní pojištění osob samostatně výdělečně činných.
Od 1. 1. 2016 se na tohoto poplatníka vztahuje nová právní úprava podnikání v energetických odvětvích (viz § 3 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona), podle které může od uvedeného data provozovat fotovoltaickou elektrárnu bez licence udělované Energetickým regulačním úřadem.
V případě, že úhrn příjmů poplatníka z provozu fotovoltaické elektrárny za zdaňovací období roku 2016 nepřesáhne 30 000 Kč, budou tyto příjmy osvobozeny od daně podle § 10 odst. 3 ZDP a poplatník je nebude uvádět v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za toto zdaňovací období.
Bude-li úhrn příjmů poplatníka z provozu fotovoltaické elektrárny za zdaňovací období roku 2016 přesahovat 30 000 Kč, uvede poplatník tyto příjmy v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2016 jako ostatní příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP, přičemž u těchto příjmů může uplatnit pouze výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení. Sociálnímu ani zdravotnímu pojištění tyto příjmy nepodléhají.
NahoruZMĚNY V USTANOVENÍCH TÝKAJÍCÍCH SE DANĚ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB
NahoruOsvobození od daně (§ 19 ZDP)
Do § 19 odst. 2 ZDP bylo doplněno nové písmeno c), podle kterého se osvobození od daně podle odstavce 1 písm. ze) a podle odstavců 8 až 10 nevztahuje nově také na podíly na zisku, pokud má dceřiná společnost možnost snížit o ně základ daně.
Tato změna souvisí s povinnou implementací Směrnice Rady 2014/86/EU ze dne 8. července 2014 (tj. první novely tzv. dividendové směrnice). Z doplněného ustanovení vyplývá, že česká mateřská společnost nemůže uplatnit osvobození přijatých podílů na zisku od dceřiné společnosti z jiného členského státu podle § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP, pokud daňová legislativa tohoto jiného členského státu umožňuje dceřiné společnosti uplatnit tyto podíly na zisku jako položky snižující základ daně z příjmů (není přitom podstatné, zda dceřiná společnost uvedenou možnost využije či nikoliv).
Podle bodu 3. přechodných ustanovení novely ZDP se ustanovení § 19 odst. 2 písm. c) ZDP, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona č. 125/2016 Sb., použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. od 1. 5. 2016.
NahoruZMĚNY VE SPOLEČNÝCH USTANOVENÍCH
NahoruZdroj příjmů (§ 22 ZDP)
Podle nového znění § 22 odst. 1 písm. g) ZDP bodu 3. se za příjmy ze zdrojů na území České republiky u poplatníků, kteří jsou daňovými nerezidenty podle § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, považují příjmy z úhrad od poplatníků, kteří jsou daňovými rezidenty České republiky podle § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a od stálých provozoven poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kterými jsou podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních korporací a jiné příjmy z držby kapitálového majetku a část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi nebo jinému poplatníkovi, než je člen obchodní korporace.
V souvislosti s tím, že podle právní úpravy v § 34 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech…
