dnes je 21.11.2024

Input:

Přehled nejdůležitějších povinností OSVČ vůči OSSZ

11.5.2021, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečeníDoba čtení: 6 minut

V následujícím textu rekapitulujeme nejdůležitější povinnosti, které musí OSVČ plnit ve vztahu k příslušným správám sociálního zabezpečení.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají již od zahájení podnikání několik důležitých povinností vůči příslušným správám sociálního zabezpečení (OSSZ, MSSZ nebo PSSZ). Na následujících řádcích přinášíme přehled nejdůležitějších z nich. Přibližujeme také rozdíl mezi hlavní a vedlejší činností, neopomineme ani dobrovolné nemocenské pojištění pro OSVČ nebo paušální daň.

Zahájení samostatné výdělečné činnosti

Povinnosti OSVČ vůči ČSSZ začínají hned po zahájení samostatné výdělečné činnosti. Příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) musí OSVČ nahlásit konkrétní den zahájení podnikání. Mohou tak učinit jednoduše prostřednictvím jednotného registračního formuláře přímo na živnostenském úřadě vyplněním přílohy pro ČSSZ nebo prostřednictvím oznámení o vstupu do paušálního režimu, které OSVČ podávají správci daně. Další možností, jak lze ČSSZ informovat o zahájení činnosti, je podání předepsaného tiskopisu elektronicky, a to prostřednictvím datové schránky nebo s ověřeným elektronickým podpisem, případně také v papírové podobě. OSVČ mají povinnost tak učinit nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla tato činnost zahájena. Pokud například zahájíte samostatnou výdělečnou činnost 1. dubna, nejpozději do 8. května musíte tuto skutečnost oznámit ČSSZ. Pokud však OSVČ současně vstupuje do paušálního režimu (což oznamuje správci daně), musí zahájení samostatné výdělečné činnosti oznámit OSSZ nejpozději v den, kdy byla činnost zahájena, jinak nebude splněna jedna ze základních podmínek pro účast v paušálním režimu.

Povinnosti OSVČ vůči OSSZ

Hlavními povinnostmi OSVČ (po zahájení činnosti) v rámci sociálního zabezpečení jsou při splnění zákonem stanovených podmínek platba pojistného a záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v případě účasti na nemocenském pojištění (které je pro OSVČ dobrovolné) placení tohoto pojistného a dále podávání Přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok.

Dále je OSVČ povinna oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení:

  • den znovuzahájení samostatné výdělečné činnosti (oznámení o opětovném zahájení samostatné výdělečné činnosti má OSVČ povinnost podat na předepsaném tiskopisu),
  • den ukončení samostatné výdělečné činnosti,
  • den zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
  • den, od kterého byl OSVČ pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti,
  • den zániku důvodu pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, a to v případě, že OSVČ oznámila vznik těchto skutečností pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti.

Podrobně rozepsaný přehled všech povinností OSVČ vůči ČSSZ naleznete na našem webu.

Rozdíl mezi hlavní a vedlejší činností pro OSVČ

Postup při zahájení samostatné výdělečné činnosti je v případě hlavní i vedlejší činnosti totožný. Ve své podstatě se liší až v dalších bodech, přičemž jedním z hlavních je rozdíl ve výši povinných odvodů na sociální pojištění. 

Minimální výše zálohy na pojistné OSVČ pro rok 2021:

při hlavní činnosti

(důchodové pojištění 28 % + příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 1,2 % -> 29,2 % z 8 861 Kč)

2 588 Kč

při vedlejší činnosti

(důchodové pojištění 28 % + příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 1,2 % -> 29,2 % z 3 545 Kč)

1 036 Kč

 

Výkon samostatné výdělečné činnosti jako činnosti vedlejší je podmíněn především objektivními důvody, díky nimž je možné výdělečnou činnost považovat za vedlejší. Na základě zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se samostatná výdělečná činnost považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud OSVČ zároveň v kalendářním roce:

  • vykonávala zaměstnání,
  • pobírala invalidní důchod (nebo jí vznikl nárok na jeho výplatu), případně jí byl přiznán starobní důchod,
  • měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,
  • osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká
Nahrávám...
Nahrávám...