Promíjení daně a příslušenství daně

8.14

Promíjení daně a příslušenství daně

Ing. Zdeněk Burda, Ing. Romana Nováková

Komentář:

ZSDP umožňoval prominutí příslušenství daně na základě individuální žádosti i tzv. "generálním pardonem" zveřejněným ve Finančním zpravodaji. Umožňoval též prominutí daně samotné, nikoli však z důvodu její tvrdosti, ale pouze v případě nesrovnalosti daňových zákonů. Žádosti, které byly podány do 31. 12. 2010, které finanční orgány nestihly do konce roku vyřídit, byly i v roce 2011 posouzeny ještě dle "starého" ZSDP.

DŘ na rozdíl od ZSDP neumožňoval do konce roku 2014 prominutí daně či jejího příslušenství (úroky z prodlení, penále, pokuty apod.) na individuální žádost. (To šlo pouze v případech konkrétního zmocnění daného zákonem – např. § 25 odst. 3 až 8 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, řeší případy prominutí těchto daní v některých výjimečných případech.) DŘ umožňoval do konce roku 2014 pouze tzv. "generální pardon", který bylo nutno zveřejnit ve Finančním zpravodaji.

Od roku 2015 však došlo ke změně. Opět se umožnilo individuální promíjení některého příslušenství daně, ne však všeho. Tak například ani nadále není možno podle daňového řádu individuálně promíjet pokuty. Zákon o daních z příjmů sice má specifickou úpravu pro promíjení pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu (§ 38w ZDP), to však je poměrně nepříliš frekventovaná problematika. Neuspěla ani snaha přimět Ústavní soud, aby z daňového řádu odstranil pokutu za opožděné tvrzení daně. Stejně tak po zavedení povinných kontrolních hlášení u DPH od roku 2016 byla do zákona o DPH zakotvena celá řada pokut za nejrůznější prohřešky při podávání těchto kontrolních hlášení. Ani tyto sankce není možno prominout podle ustanovení daňového řádu. Zákon o DPH má však samostatnou úpravu pro promíjení pokut z kontrolních hlášení, a tato ustanovení jsou jako lex specialis (tedy speciální) nadřazena promíjení pokut podle daňového řádu.

Penále je možno individuálně prominout do výše 75 % a správce daně není vázán návrhem daňového subjektu, může tedy prominout penále procentuálně vyšší nebo nižší, než o které daňový subjekt ve své žádosti žádal, nicméně nikdy to nesmí být více než 75 %. Úroky z prodlení a úroky z posečkání je možno individuálně prominout v plné výši. Při posouzení žádosti o prominutí daně nebo příslušenství daně správce daně zohlední četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem. Při zkoumání podmínek prominutí je nutné si uvědomit, že bude zkoumáno, zda v posledních třech létech daňový subjekt závažným způsobem porušil daňové či účetní předpisy. Tato skutečnost nebude zkoumána jen u daňového subjektu samotného, ale i u jeho statutárního orgánu, a to po tři roky zpětně. Generální finanční ředitelství vydalo k promíjení příslušenství daně rozsáhlý Pokyn GFŘ D-21, ve kterém stanovuje celou řadu kritérií, jak kladného, tak záporného chování daňového subjektu, s příslušným kladným či záporným procentním ohodnocením tohoto subjektu, které vyústí v konkrétní výši prominutého příslušenství. Je nutno uvést, že zde uvedená kritéria nejsou taxativním výčtem, to znamená, že daňový poplatník může uvést i důvody své vlastní, v pokynu neuvedené. Jako další povinnost pro jednání o prominutí penále a úroků z prodlení, je nutnost zaplacení dlužné daně, ke které se zmíněné sankce vztahují. Teprve po úhradě daně je možno žádosti o prominutí sankcí případně vyhovět.

Od roku 2021 se v DŘ objevuje už i prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně – tedy možnost individuálního promíjení za porušení povinností při správě daní přímo ze zákona, a to v těch případech, kdy její výši ani vznik nemůže správce daně ovlivnit v rámci správního uvážení. Předpokladem pro úplně nebo i částečné prominutí pokuty je splnění dvou formálních kritérií – podání žádosti o prominutí pokuty a podání daňového tvrzení, v důsledku, jehož včasného nepodání pokuta vznikla. Základní podmínkou přitom je, že toto podání není bezpředmětné, tudíž že správce daně dosud nevyměřil daň z moci úřední. Pokud daňový subjekt podá žádost o prominutí pokuty, aniž má správce daně k dispozici jeho daňové tvrzení, správce daně řízení o prominutí pokuty zastaví podle § 106 odst. 1 písm. b) DŘ a důvodnost žádosti vůbec nebude zkoumat. Žádost o prominutí pokuty není omezena žádnou lhůtou, jako je tomu např. u podání žádosti o prominutí penále. Jakmile jsou splněny formální požadavky pro prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně, zkoumá správce daně, zda zde existuje zjevně ospravedlnitelný důvod pro prodlení s podáním daňového tvrzení; mělo by jít o výjimečný případ, který je z lidského hlediska omluvitelný. Správce daně určitě nepromine pokutu v případech liknavosti nebo nezodpovědnosti daňového subjektu. Při svém rozhodování není správce daně vázán návrhem daňového subjektu, ale může rozhodnout, že pokutu promine v menším, anebo i větším rozsahu, než daňový subjekt požadoval.

Milostivé léto

Milostivé léto 2023 probíhalo pro fyzické osoby (podnikatele i nepodnikatele) v době od 1. 7. 2023 do 30. 11. 2023 a umožňovalo zbavit se výhodně dluhů na sociálním pojištění a daních i v tom případě, že dluh dosud nebyl vymáhán exekučně. Byl-li již dluh exekučně vymáhán, nesmělo se jednat o vymáhání dluhu soudním exekutorem. I zde pak platilo, že plnou úhradou původní jistiny dluhu na dani a/nebo pojistném bude dlužníkům odpuštěna úhrada příslušenství dluhu (tedy úroky z prodlení nebo z posečkání, penále, pokuty a náklady řízení včetně exekučních nákladů). U bagatelních nedoplatků na dani i příslušenství do 200 Kč (do 30 Kč u daně z nemovitých věcí) došlo automaticky k zániku v případě, že součet původního dluhu a příslušenství…