Schválené daňové změny roku 2015

2015.0304.9

Schválené daňové změny roku 2015

Ing. Martin Děrgel

V tomto přehledovém příspěvku se podíváme na to nejvýznamnější ze schválených novel následujících daňových zákonů, které nabyly účinnosti až na výjimky 1. 1. 2015. Jak jsme ale předeslali, zejména na poli daní z příjmů překonávají toto datum směrem zpátky do roku 2014 nezvykle četná přechodná ustanovení.

1. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů ("ZDP")
2. Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění p. předpisů ("ZoR")
3. Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů ("ZDS")
4. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů ("ZDPH")
5. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů ("DŘ")

Poznámky:

• Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů:

  • - 20. ledna budou poslanci projednávat novelu vrácenou Senátem s připomínkami (sněmovní tisk č. 292).

• Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí:

  • - coby pohrobek daně z převodu nemovitostí je zatím zcela bez novelizací, ani se nyní žádná nechystá.

 NahoruZměny daní z příjmů

ZDP s účinností od 1. 1. 2015 nebo později mění 4 novely, přičemž nejvýznamnější změny se týkají fyzických osob. Zejména bylo navýšeno daňové zvýhodnění na 2., ještě více pak na 3. a další děti v domácnosti. Ovšem také ale byly omezeny (zastropovány) i zbývající výdajové paušály OSVČ u zemědělců a živnostníků.

1. novela ZDP

Zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů Mění 72 zákonů

ZDP se týká 156 bodů

Účinnost: 1. ledna 2015, ale většina bodů nabyla účinnosti již dříve nebo byla zrušena několika novelizacemi tohoto zákona. Ohledně ZDP proto nabyly účinnosti 1. 1. 2015 už jen zbylé 4 změnové body (57, 58, 63, 81).

• Již hodně letitá obsáhlá novela, která napříč časem měnila velký balík zákonů, poslední část novelizačních bodů nabyla účinnosti až nyní 1. 1. 2015, přičemž ZDP postihly už jen 4 z nich. Navíc poslední bod nelze zapracovat, protože v mezidobí bylo předmětné ustanovení ze ZDP vypuštěno, šlo o § 24 odst. 4 písm. a) ZDP.

• Všechny tři body se týkají sazby daně z příjmů právnických osob. První dva mají pouze legislativně technický charakter – jednak byl rozšířen nadpis § 21 ZDP "Sazba a výpočet daně", a jednak byla přeformulována věta o tom, že se daň vypočte jako součin základu daně sníženého o položky snižující základ daně a o odčitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů a sazby daně.

• Jedinou věcnou změnou tak zůstalo snížení sazby daně z příjmů u fondu penzijní společnost a instituce penzijního pojištění z 5 % na 0 %. Toto nulové zdanění se netýká penzijní společnosti obhospodařující tyto fondy a představuje daňovou podporu spoření na stáří. Předmětem zdanění budou až výplaty účastníkům systému – "důchodcům" – snížené o úhrn příspěvků účastníka a státní příspěvky.

2. novela ZDP

Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů

Mění 4 zákony

ZDP se týká 14 bodů

Účinnost: 29. listopad 2014. Zákon sice uvádí účinnost 1. 9. 2014, čemuž ale brání § 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a Sb. m. s., podle něhož, pokud není stanovena účinnost pozdější, nabývají právní předpisy účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení, kterým je den rozeslání příslušné částky Sbírky zákonů, uvedený v záhlaví. Pouze vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze stanovit dřívější účinnost, nejdříve však dnem vyhlášení.

Poznámka: S ohledem na význam novely ji uvádíme, i když má účinnost před 1. 1. 2015.

1. Zatím bylo možno v ČR péči o předškolní děti poskytovat v rámci vzdělávacích zařízení typu mateřských škol nebo na základě živnostenského oprávnění v oblasti péče o děti. Zákon zavedl nový typ služby spočívající v hlídání a péči o dítě v dětské skupině. Rozšiřuje tedy škálu služeb péče o předškolní děti o jiné možnosti, zvyšuje místní i cenovou dostupnost těchto služeb a stanoví její právní řád. Podmínky jsou nastaveny tak, aby zajišťovaly kvalitu péče a zároveň byly dosažitelné pro široký okruh poskytovatelů, kterými by měli být hlavně zaměstnavatelé, dále obce, kraje a prorodinné nestátní neziskové organizace.
2. Vznik nového typu služby péče o dítě v dětské skupině nebylo možno upravit v rámci stávajícího právního řádu, neboť cílem není vzdělávání dětí, jako je tomu u mateřských škol, ani zisk, jako je u živností péče o děti. Službou péče o dítě v dětské skupině se rozumí činnost spočívající v hlídání a pravidelné péči o dítě od 1 roku do zahájení povinné školní docházky, která je poskytována mimo domácnost dítěte v kolektivu dětí a je zaměřena na zajištění potřeb dítěte a na výchovu, rozvoj schopností, kulturních a hygienických návyků dítěte. Dodejme, že na základě věcné kritiky odborné veřejnosti i výtek Prezidenta (zákon vetoval) byly samostatným předpisem dodatečně zmírněny hygienické a další požadavky na tzv. lesní školky.
3. Novela ZDP obsahuje dvě daňová opatření k podpoře služeb péče o předškolní děti - první cílí na zaměstnavatele, kteří takto pomáhají zaměstnancům, a druhá na rodiče přispívající na jejich provoz.
4. Zaměstnavatel má na výběr ze dvou možností:
   1. Náklady na provoz (ne investiční) vlastních zařízení na poskytování služby péče o dítě v dětské skupině uplatní jako daňově uznatelné, včetně nepeněžních příspěvků na zajištění této služby poskytované jiným subjektem, pak ale půjde u dotyčného zaměstnance (o jehož dítě jde) o zdanitelný nepeněžní příjem podléhající i pojistnému.
   2. Náklady na provoz zařízení péče o děti předškolního věku, nebo příspěvek poskytovaný jinému provozovateli daňově neuplatní a pak z pohledu dotyčného zaměstnance (rodiče) půjde o příjem osvobozený od daně. S ohledem na poměrně vysoké odvodové zatížení závislé činnosti je tato druhá možnost výhodnější a současně je také jednodušší.
5. Rodič (zpravidla) může uplatnit nový typ slevy na dani – slevu za umístění dítěte. Jde "pouze" o slevu sloužící ke snížení daně, nelze jí proto uplatnit formou daňového bonusu. Výše slevy za umístění dítěte odpovídá výdajům prokazatelně vynaloženým poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte v jeho společně hospodařící domácnosti v daném roce v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy. Sleva může být maximálně ve výši minimální mzdy platné na počátku daného roku. Pro zabránění duplicitního uplatnění tuto slevu na dani nemůže využít poplatník, který je současně zaměstnavatelem a výdaje na provoz dětské skupiny zahrnuje do daňových výdajů. Tak jako u slevy na dani za "vyživovanou" manželku (manžela) je možno také slevu za umístění dítěte uplatnit až v rámci ročního zúčtování záloh na daň zaměstnavatelem, nebo v daňovém přiznání (u nerezidentů jde o jedinou možnost podmíněnou tím, že jde o rezidenta jiného státu EU nebo Evropského hospodářského prostoru, který má nejméně 90 % příjmů z Česka). Poprvé je možno tuto slevu uplatnit již za rok 2014 – do výše 8 500 Kč za dítě a rok.

3. novela ZDP

Zákon č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1996 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Mění 18 zákonů

ZDP se týká 296 bodů

Účinnost: 1. ledna 2015, novely čtyř zákonů (nikoli přímo ZDP) již 31. prosince 2014. K novelizaci ZDP se ale vztahuje 49 přechodných ustanovení umožňujících řadu změn použít již pro zdaňovací období roku 2014.

Novelizaci ZDP je možno rozdělit do 10 oblastí:

1. Opravy a upřesnění související s novým občanským zákoníkem ("NOZ"),
2. Upřesnění k zákonu o obchodních korporacích ("ZOK"),
3. Změny týkající se začlenění předmětu daně darovací,
4. Zvýšení slevy na druhé a další dítě,
5. Zastropování všech paušálních výdajů OSVČ,
6. Úprava zdanění investičních fondů,
7. Hlášení osvobozených příjmů FO přes 5 mil,
8. Zdanění závislé činnosti,
9. Ostatní věcné změny a
10. Legislativně technická upřesnění.

Ad 1. Výdaje na právo stavby (umožňuje zejména zřídit či vlastnit stavbu na cizím pozemku, viz § 1240 a násl. NOZ), které nejsou součástí ocenění stavby, mohou neúčtující FO daňově uplatnit postupně po sjednanou dobu trvání práva stavby – již od roku 2014 (jinak výdaje uplatní při úhradě naráz). Přesnější text fakticky potvrzuje původní záměr zákonodárce umožnit daňové odpisování svěřenským fondům, obmyšleným, fundacím a ústavům. S ohledem na nový systém členění věcí podle NOZ byl u "movitých věcí" doplněn upřesňující přívlastek "hmotné". U bytových a nebytových jednotek bylo doplněno, že součástí jejich vstupní ceny není ocenění pozemku, který je jejich částí. Protože u FO je daňovým výdajem pořizovací cena pozemku jen do výše příjmů z jeho prodeje, bylo doplněno, že se to netýká stavby, která je jeho součástí (její prodej je bez omezení daňově účinný) – lze uplatnit již od roku 2014.

Ad 2. ZOK umožňuje vyplatit podíly na zisku i osobám bez majetkových podílů na obchodní korporaci. Nově na tyto osoby pamatuje i "příjmovka" a tyto podíly na zisku budou podléhat srážkové dani – takže nemusejí podávat daňové přiznání – výjimkou zůstanou i nadále příjmy související se závislou činností. ZOK už obchodní korporace nenutí tvořit zákonný rezervní fond, pročež jej firmy (po úpravě stanov) houfně ruší a vyplácejí svým členům. Novela upřesňuje, že se zde – i při rozpouštění obdobných fondů - daňově od roku 2014 postupuje přednostně jako při snížení základního kapitálu vytvořeného ze zisku – srážková daň 15 %. Srážkové dani 15 % podléhá i příjem – snížený o nabývací cenu podílu – z vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo obdobných plnění. Nová výjimka u srážkové daně pamatuje na zdanění tzv. podřízeného (podmíněného) podílu na zisku – daň se uplatní až při jeho výplatě.

Ad 3. Majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky a z bezúplatné výpůjčky nebo výprosy již není vyloučen z předmětu daně, ale je osvobozen mezi blízkými lidmi a jinak do úhrnu 100 000 Kč od téhož poplatníka. To ale neplatí pro zaměstnance, u nichž jsou z těchto majetkových prospěchů osvobozeny jen bezúročné zápůjčky od zaměstnavatele do úhrnu jistin 300 000 Kč. V případě bezúplatných "ostatních" příjmů FO bylo doplněno, že limit osvobození od cizích osob 15 000 Kč platí za každého poskytovatele zvlášť.

Ad 4. Zvyšuje se daňové zvýhodnění na druhé dítě o 200 Kč měsíčně (tj. na 15 804 Kč ročně) a na třetí a každé další dítě o 300 Kč měsíčně (tj. na 17.004 Kč ročně). Důvodová zpráva uvádí předběžný záměr dalšího zvyšování částek od roku 2016 a také 2017. Maximální daňový bonus se nemění 60 300 Kč ročně. Význam pořadí dítěte v domácnosti návazně komplikuje jejich daňové uplatnění u zaměstnavatelů rodičů.

Ad 5. Strop tzv. paušálních výdajů OSVČ se rozšiřuje na všechny druhy samostatné činnosti, takže nově doléhá také na zemědělce a živnostníky. Ve všech případech odpovídá limit příslušnému paušálnímu procentu (80, 60, 40 a 30 %) z částky 2 miliony Kč. Takže činí v tisících Kč 1 600, 1 200, 800 a 600. Není ale pravdou – jak mylně uvádí řada médií, včetně ČT – že OSVČ s příjmy přes 2 miliony Kč nemůže uplatnit paušální výdaje! Samozřejmě může, pouze tyto paušální výdaje nepřevýší ona maxima. Také lze někdy využít toho, že strop se týká každé ze 4 paušálních skupin zvlášť, a nikoli úhrnu paušálních výdajů.

Ad 6. Dosavadní zdaňování všech investičních fondů ("IF") sazbou 5 % spolu s osvobozením podílů na zisku naplňovalo znaky škodlivé daňové soutěže. Nově se proto zvýhodněná sazba daně 5 % omezila již pouze na "základní investiční fondy". Tyto jsou vymezeny v § 17b ZDP, přičemž jde hlavně o otevřené podílové fondy a IF obchodované na regulovaném trhu. V případě jejich běžných investorů se pak i nadále při výplatě podílu na zisku uplatní srážková daň 15 %. Ostatní IF, které stanovené podmínky nesplňují, jsou již opět zdaňovány běžnou sazbou daně z příjmů PO 19 % s možností osvobození podílů na zisku.

Ad 7. V rámci boje proti daňovým únikům se jako příslovečná "první vlaštovka" dostává do zákona povinné hlášení příjmů FO osvobozených od daně. Lze předpokládat, že vysoko nastavený limit – jednotlivý osvobozený příjem přes 5 milionů Kč – byl politicky nekolizním "testovacím balónkem". Obdobně jako u postupného zavádění stropů paušálních výdajů zřejmě i zde po čase dojde ke zpřísnění snížením limitní částky. Za neohlášení takovéhoto příjmu hrozí poplatníkovi pokuta až 15 %.

Ad 8. Proti zneužívání daňových výhod soukromého životního pojištění se tyto omezily na pojistné produkty kryjící životní rizika (vyloučila se investiční složka) a neumožňující předčasné výběry - týká se osvobození u zaměstnance i nezdanitelné částky poplatníka. Zaměstnanci podléhající solidárnímu zvýšení daně u měsíční zálohy, ale nikoli "ročnímu" solidárnímu zvýšení daně, nemusejí podávat přiznání – i za rok 2014. Povinnost podat přiznání má i zaměstnance, který zaviní nedoplatek týkající se zdanění mezd – nemusí opravit zaměstnavatel. Lhůta pro roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění zaměstnavatelem se z 15. 3. vrátila na 31. 3., vzniklý přeplatek se vyplatí spolu se mzdou za březen.

Ad 9. Opět se mění osvobození příjmů FO z prodeje cenných papírů v § 4 ZDP – časový test 3 roky zůstává a přibývá test ročních prodejů do 100 000 Kč, vzájemné působení obou testů je však nejasné. Ve vazbě na zrušení zákazu základní slevy na dani starobních důchodců se obnovuje restrikce podle § 4 odst. 3 ZDP – důchody se zdaňují, pokud součet příjmů ze závislé činnosti a dílčích základů daně ze samostatné (podnikatelské) činnosti a z nájmu přesáhne roční limit 840 000 Kč. Srážková daň se u příjmů autorů navrací do stavu před 1. 1. 2014 – opět se týká jen příspěvků do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize – ovšem zachová se stávající vyšší měsíční limit 10 000 Kč. Uplatněné nezdanitelné částky z titulu penzijních a pojistných produktů se při porušení podmínek dodaňuje "jen" za dobu 10 let zpátky. Pro účely solidárního zvýšení daně je možné – již od roku 2014 – zohlednit ztrátu z podnikání.

Ad 10. Legislativně technických upřesnění je hodně. Z těch významnějším zmiňme definici finančního leasingu zdůrazňující přenesení rizik spojených s užíváním předmětu leasingu. Vypouští se podmínka "financování" u odpočtu poskytnutých darů, čímž se potvrzuje možnost i nepeněžních darů.

4. novela ZDP

Zákon č. 332/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Mění 8 zákonů

ZDP se týká 1 bod

Účinnost: 1. července 2015.

• Zákon přináší především nový jednodušší a více motivační systém odměňování vojáků z povolání.

• Jediná změna ZDP se týká od daně osvobozeného příplatku za službu vojáka z povolání v zahraničí [§ 6 odst. 9 písm. m) ZDP]. Doposud byl vyplácen v příslušné cizí měně, ovšem nově již pouze v Kč. Aby zůstal osvobozen, bylo proto třeba ze ZDP vypustit omezení, že se uplatní pouze u příplatku v cizí měně.

 NahoruZměny zákona o rezervách

ZoR s účinností od 1. 1. 2015 ovlivnila jediná novela pouhými třemi změnovými body, k nimž se váží 4 přechodná ustanovení. Nově je umožněno tvořit zákonné OP i k nevýnosovým pohledávkám snižujícím náklady. Druhou věcnou změnou je možnost tvorby 100 % zákonných "časových" OP již po 30 měsících od splatnosti.

 NahoruNovela ZoR

Zákon č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1996 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Mění 18 zákonů

ZoR se týkají 3 body

Účinnost: 1. ledna 2015, novely čtyř zákonů (nikoli ZoR) již 31. prosince 2014. K novelizaci ZoR se ale vztahují 4 přechodná ustanovení umožňujících některé změny použít již pro zdaňovací období roku 2014.

• "Zákonné" alias daňově účinné opravné položky ("OP") je možno tvořit nově také u pohledávek, o kterých bylo při jejich vzniku účtováno snížením zaúčtovaných nákladů (např. nárok na refundaci mezd od jiné firmy: + MD 315, - MD 521). Podmínkou je, že takto vzniklý příjem nebyl osvobozen od daně z příjmů, ani nešlo o příjem nezahrnovaný do základu daně, ani o příjem zahrnovaný do samostatného základu daně anebo do základu daně pro zvláštní sazbu daně. V návaznosti na nový systém účtování oprav "významných" chyb minulých účetních období – rozvahově a nikoli výsledkově – je rovněž umožněno tvořit OP u pohledávek, u kterých bylo v důsledku oprav minulých období účtováno rozvahově a pro účely zjištění základu daně bylo nutné o celou jejich hodnotu zvýšit výsledek hospodaření (základ daně). Obdobně mohou postupovat rovněž fyzické osoby u pohledávek, které byly při jejich vzniku zaúčtovány. Přechodné ustanovení umožňuje změny použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2014. Zájemce o podrobnější vhled do této problematiky by rozhodně neměl přehlédnout nedávný koordinační výbor č. 430/16.06.14 Tvorba OP k pohledávkám zvyšujícím základ daně, autoři: R. Novotný, J. Bonaventura.

• Již od roku 2014 zákon č. 458/2011 Sb. zakázal u pohledávek vzniklých po 1. 1. 2014 tvořit tzv. insolvenční OP podle § 8 ZoR za spojenými osobami. K čemuž novela dodává, že určující je stav jen v okamžiku vzniku pohledávky, nikoli předtím ani poté, což např. usnadní jejich odkup spojenou osobou.

• Legislativci si konečně všimli, že obecná promlčecí lhůta podle § 629 NOZ je 3 roky, takže by zpravidla nebylo možno – u pohledávek vzniklých po 1. 1. 2014, viz opět novela zákonem č. 458/2011 Sb. – tvořit "časové" OP na více než 50 % jejich hodnoty, jelikož vyšší OP jsou podmíněny uplynutím 36 měsíců (tj. 3 let) od splatnosti, přičemž ale současně je nutno při promlčení pohledávky ihned zrušit celou její OP. Proto tato novela zkracuje lhůtu, od kdy lze "časové" OP navýšit přes 50 % na 30 měsíců od splatnosti. Přechodné ustanovení k této změně uvádí, že jí lze použít již u pohledávek splatných od 1. 1. 2014.

 NahoruZměny daně silniční

ZDS s účinností od 1. 1. 2015 ovlivnila jediná novela pouhými dvěma změnovými body, přičemž se jedná pouze o odstranění zřejmé legislativně technické chyby, k níž došlo při předchozí novelizaci…