2021.4.1
Specifika přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2020 – aktualizováno ke dni 10.3.2021
Ing. Miloš Hovorka
Do obsahové náplně přiznání k dani z příjmů fyzických osob za r. 2020 (dále jen "DP" nebo "DPFO") se promítá řada daňových změn přijatých v důsledku dopadů vládních opatření na podnikatelský sektor vyplývajících ze zhoršení epidemické situace v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2 v roce 2020.
NahoruŘádek 46 DP Částka podle § 15 odst. 1 ZDP (hodnota bezúplatného plnění – daru/darů)
Novelou ZDP danou zákonem č. 39/2021 Sb. se pro r. 2020 v § 15 odst. 1 ZDP zvyšuje úhrnný limit pro odpočet darů (hodnoty bezúplatných plnění) od základu daně z 15 % na 30 % ze základu daně.
Protože v některých letech před pandemií uplatňovalo v daňových přiznáních odpočet darů od základu daně téměř 200 000 fyzických osob, je cílem této změny, aby se zvýšila motivace dárců a aby výše darů v době ekonomické krize vyvolané pandemií neklesla.
Je třeba upozornit, že zvýšení limitu na dvojnásobek není nijak podmíněno účelovostí poskytnutého daru výhradně na boj s pandemií nemoci COVID-19 a platí i nadále, že dary musí být poskytnuty na účely (a osobám) uvedeným v § 15 odst. 1 ZDP (např. se za stanovených podmínek uznají i dary právnickým osobám se sídlem na území ČR na kulturu či sport nebo dary fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání).
Na druhou stranu to, kdy se výdaje vynaložené ve zdaňovacím období 2020 na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté od 1. března 2020 do 31. prosince 2020 v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2 na účely vymezené v § 15 odst. 1 ZDP vyplatí uplatnit jako daňový výdaj a nikoliv jako položku odpočitatelnou od základu daně, je popsáno v článku věnovanému specifikům přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2020, protože jde o novinku společnou jak pro poplatníky daně z příjmů právnických osob, tak pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob. Tato možnost je dána bodem 6 přechodných ustanovení zákona č. 609/2020 Sb. (daňový balíček).
Nahoru Řádek 61 DP Daňová ztráta
Vykáže-li poplatník za r. 2020 na tomto řádku daňovou ztrátu, tak pravomocně stanovenou daňovou ztrátu nebo její část za r. 2020 může díky změně v § 34 odst. 1 ZDP dané zákonem č. 299/2020 Sb. odečíst od základu daně a to ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období, za které se daňová ztráta stanoví, nebo v 5 zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které se daňová ztráta stanoví, přičemž ve zdaňovacích obdobích předcházejících období, za které se daňová ztráta stanoví, lze tuto daňovou ztrátu odečíst od základu daně pouze do souhrnné výše nepřesahující 30 000 000 Kč.
Daňovou ztrátu pravomocně stanovenou za r. 2020 je tak možno uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně nejen dopředu, ale i zpětně v roce 2019 a eventuálně i v roce 2018 a to uplatněním na řádku 44 dodatečného přiznání k DPFO za tyto roky, přičemž je třeba dodržet výše uvedený souhrnný limit. O vrácení vratitelného přeplatku si může poplatník požádat standardním způsobem podle daňového řádu a vylepšit si tak své cash flow.
Samozřejmě, že v případě neuplatnění plné výše daňové ztráty v předcházejících zdaňovacích obdobích platí i nadále možnost její neuplatněnou část využít jako položku odčitatelnou od základu daně poplatníka v 5 zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po roce 2020.
To platí za předpokladu, že se poplatník nevzdal práva na uplatnění daňové ztráty za r. 2020 do budoucna, což je další novinka daná v § 34 odst. 1 ZDP zákonem č. 299/2020 Sb. a více je k ní uvedeno v předchozím článku věnovaném specifikům přiznání k DPPO za rok 2020, protože jde o novinku společnou jak pro poplatníky daně z příjmů právnických osob, tak pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob.
NahoruŘádek 65a DP Částka podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP (sleva na manželku/manžela)
Slevu na manželku (manžela) lze na tomto řádku uplatnit za podmínek stanovených ve výše uvedeném ustanovení.
Jednou z nich je to, že manželka/manžel nesmí mít za r. 2020 vlastní příjem přesahující 68 000 Kč, přičemž ve výše uvedeném ustanovení je taxativně stanoveno, které příjmy se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnují.
Kompenzační bonus zde uveden není, a proto se v roce 2020 vyplacený kompenzační bonus manželce (manželovi) započítává do vlastního příjmu manželky (manžela) za r. 2020.
Stejně tak to platí pro slevu na manželku (manžela), které (kterému) je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, která je uplatňována na řádku 65b DP.
NahoruŘádek 69b DP Částka podle § 35ba odst. 1 písm. h) ZDP (sleva na evidenci tržeb)
V důsledku novelizací zákona č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, nemají poplatníci povinnost evidovat tržby od 27. 3. 2020 do 31. 12. 2022, což se promítá do možnosti poplatníků uplatnit slevu na evidenci tržeb za zdaňovací období 2020 až 2022.
Podle § 35bc odst. 2 ZDP totiž platí, že slevu na evidenci tržeb lze uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník poprvé zaevidoval tržbu, kterou má podle zákona o evidenci tržeb povinnost evidovat.
V informaci "Uplatnění slevy na evidenci tržeb v době pozastavení evidence tržeb" publikované na internetových stránkách Finanční správy ČR se upozorňuje, že při posouzení nároku na uplatnění slevy na evidenci tržeb je rozhodující, zda měl poplatník podle zákona o evidenci tržeb povinnost tržbu v příslušném zdaňovacím období evidovat, a zda fakticky sám evidenci tržeb také vykonával, přičemž obě podmínky musí být splněny současně.
U poplatníků, kteří spadají do prvních dvou vln evidence tržeb (stravovací a ubytovací služby, velkoobchod a maloobchod) a poprvé zaevidovali tržbu v roce 2020, je nutné rozlišit, v jakém časovém období tržbu zaevidovali (zda tržbu zaevidovali v době, kdy měli podle zákona povinnost tržbu evidovat, nebo v době, kdy již byla povinnost evidovat tržby pozastavena).
Poplatníci, kteří zaevidovali první tržbu od 1. 1. 2020 do 26. 3. 2020, mají nárok na uplatnění slevy na evidenci tržeb za r. 2020.
Poplatníci, kteří zaevidovali první tržbu v období od 27. 3. 2020 do 31. 12. 2022, nemohou uplatnit nárok na slevu na evidenci tržeb za zdaňovací období let 2020 – 2022, protože v období od 27. 3. 2020 do 31. 12. 2022 jim nevznikla povinnost evidovat tržby. Slevu na evidenci tržeb si budou moci (při zachování současného stavu legislativy) tito poplatníci uplatnit za zdaňovací období r. 2023, kdy jim vznikne povinnost evidovat tržby a tržby reálně zaevidují.
Poplatníci podléhající třetí a čtvrté vlně evidence tržeb si budou moci uplatnit slevu na evidenci tržeb také až za zdaňovací období 2023, kdy jim vznikne povinnost evidovat tržby a také reálně tržby zaevidují.
Logicky výše uvedené platí i pro poplatníky, kteří v době pozastavení evidenční povinnosti evidují první tržbu dobrovolně.
NahoruPříloha č. 1 k DP
NahoruŘádek 102 Výdaje související s příjmy podle § 7 zákona
Poplatník vedoucí v roce 2020 daňovou evidenci podle § 7b ZDP do tohoto řádku uvede úhrn výdajů souvisejících s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, které za zdaňovací období 2020 ovlivňují základ daně. Jde zde tedy o daňově uznatelné výdaje podle pravidel uvedených v § 24 a § 25 ZDP. Údaje pro tento řádek by měl čerpat z daňové evidence, protože v ní mají být (podle § 7b ZDP) vedeny údaje o uplatňovaných daňových výdajích.
Je třeba upozornit na to, že zákonem č. 609/2020 Sb. (daňový balíček) účinným od 1. 1. 2021 se v § 26 odst. 2 písm. a) a e) ZDP částka "40 000 Kč" nahrazuje částkou "80 000 Kč", čímž dochází ke zvýšení limitu vstupní ceny u hmotného majetku na dvojnásobek. Stejně tak dochází ke zvýšení limitu výdajů u technického zhodnocení na dvojnásobek, tj. z částky 40 000 Kč na 80 000 Kč.
Přitom z bodu 14 přechodných ustanovení tohoto zákona vyplývá, že na hmotný majetek pořízený od 1. ledna 2020 a na technické zhodnocení hmotného majetku dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání od 1. ledna 2020 lze (a není to povinnost) od 1. ledna 2020 použít změnu výše uvedených limitů ze 40 000 Kč na 80 000 Kč.
Příklad 1.
Pokud poplatník vedoucí v r. 2020 daňovou evidenci v tomto roce nakoupil samostatnou hmotnou movitou věc s pořizovací cenou vyšší než 40 000 Kč a nepřesahující 80 000 Kč a tuto cenu i v r. 2020 zaplatil, tak si může zaplacenou částku uplatnit v r. 2020 jako daňový výdaj jednorázově a nemusí tuto samostatnou hmotnou movitou věc zařazovat do hmotného majetku a uplatňovat výdaje na její pořízení postupně prostřednictvím daňových odpisů.
Příklad 2.
Pokud poplatník z výše uvedeného příkladu zaplatil v r. 2020 za v r. 2020 dokončené (a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání) stavební úpravy budovy v úhrnu částku, která převyšuje 40 000 Kč a nepřevyšuje 80 000 Kč, tak si může zaplacenou částku uplatnit v r. 2020 jako daňový výdaj jednorázově a nemusí výdaje na stavební úpravy považovat za technické zhodnocení budovy a uplatňovat je postupně prostřednictvím daňových odpisů.
Další příznivou novinkou danou zákonem č. 609/2020 Sb. (daňový balíček) je to, že změnami v § 30a ZDP tento zákon umožňuje, že podle § 30a odst. 1 ZDP hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1 podle přílohy č. 1 k ZDP pořízený v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021 může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat rovnoměrně bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 12 měsíců a podle § 30a odst. 2 ZDP umožňuje, že hmotný majetek zařazený v odpisové…
