2025.6.1
Kryptoaktiva a jejich zdanění včetně novely od 15. února 2025
Ing. Stanislav Suchan, MSc., MBA, CA
Kryptoměny jsou virtuální měnou. Dle českého práva se jedná o věci v právním slova smyslu, jelikož za určitých okolností splňuje kryptoměna prostředek směny, a proto se při prodeji jedná o "prodej movitých věcí". Dle ustanovení § 496 OZ se jedná o nehmotné věci. Jaký je tedy rozdíl mezi kryptoaktivy a kryptoměnami? Kryptoaktivum je digitální vyjádření práv nebo hodnoty, které lze převádět a uchovávat elektronicky pomocí technologie distribuované databáze apod. Kdežto kryptoměna je podsložka kryptoaktiva a slouží jako zúčtovací jednotka a platební prostředek. Kryptoaktiva se dělí na 3 základní kategorie digitálních finančních aktiv:
- platební tokeny (virtuální měny nebo kryptoměny); platební tokeny lze využívat k úhradě za zboží, ke směně nebo k obchodování,
- bezpečnostní tokeny (Security tokeny),
- užitkové tokeny (předplacená poukázka či voucher na předem definované zboží či službu, např. Utility tokeny).
Kryptoaktiva se dělí dle nařízení MiCA na tři druhy:
-
elektronické peněžní tokeny – jsou navázány na jednu konkrétní úřední měnu, která je vydávána centrální bankou nebo jiným měnovým orgánem a tím stabilizují svou hodnotu – např. stablecoiny, USDT,
-
tokeny, které jsou vázány na konkrétní aktivum, např. na zlato,
-
ostatní kryptoaktiva (nejsou vázána na aktivum ani se nejedná o elektronické peněžní tokeny) – kryptoměny, např. BTC, ETH atd.
Mezi kryptoměny lze zařadit BTC, ETH, Cardano, Polygon, Solanu, Litecoin apod. Osoby mohou s kryptoměnami obchodovat, považovat je za investici, převádět, směňovat mezi burzami, mohou za ně nakupovat zboží, služby, přijímat je jakožto platidlo v rámci obchodního styku, platit mzdy zaměstnancům v kryptoměnách, těžit je samostatně nebo v tzv. poolu. Toto samozřejmě platí i pro fyzické osoby, ty ovšem budou kryptoměny spíše pořizovat kvůli spekulaci, investici.
Do 14. února 2025 se na kryptoaktiva hledělo jako na finanční deriváty z pohledu daně z příjmů fyzických osob, tj. nebylo možné uplatnit hodnotový ani časový test pro osvobození. Od 15. února včetně lze na kryptoaktiva uplatnit stejné úlevy jako u cenných papírů (to se ovšem týká jen fyzických osob, nepodnikatelů).
Shrnutí osvobození pro fyzické osoby je uvedeno níže:
Novela nabyla účinnost 15. 2. 2025, je tedy potřeba si říci, jaké příjmy se budou zahrnovat do hodnotového testu 100 000 Kč, který se zkoumá za celé zdaňovací období. Prozatím je text zákona vykládán tak, že do hodnotového testu se zahrne příjem z prodeje (směny) kryptoaktiva, který nastal až po novele. Příjem, který měl poplatník před novelou, bude zdanitelným příjmem v § 10 ZDP bez možnosti osvobození. Pokud tedy FO prodá kryptoaktivum 5. 2. 2025 za 60 000 Kč a další 15. 6. 2025 za 70 000 Kč, první prodej bude zdaněn, druhý bude osvobozen dle § 4 odst. 1 písm. zj) ZDP. Stejný postup je vykládán u limitu 40 000 000 Kč.
Pokud dojde k výměně kryptoaktiva vydavatelem za jiné kryptoaktivum, časový test se nepřerušuje.
Pokud jsou kryptoaktiva nakupována za účelem investice, není třeba žádné oprávnění (živnost). To ovšem neplatí v případě, kdy se jedná o těžbu kryptoměn. U těžby se jedná o soustavnou činnost provozovanou za účelem zisku. Jedná se tedy o podnikání, kdy je zapotřebí živnostenský list a přihlásit se k podnikatelské činnosti. Pro těžbu kryptoměn je potřeba ohlásit volnou živnost "Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály". Od 1. 7. 2021 je uzákoněna povinnost ohlásit volnou živnost v oboru činnosti "Poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem" pro činnost obchodování s kryptoměnami.
Tuto činnost musí ohlásit osoba, která jako předmět své podnikatelské činnosti kupuje, prodává, uchovává, pro jiného spravuje, převádí či zprostředkovává nákup nebo prodej virtuálního aktiva, poskytuje finanční služby týkající se nabídky nebo prodeje virtuálních aktiv, případně poskytuje jiné obdobné služby spojené s virtuálním aktivem.
Příjmy z prodeje kryptoaktiv jsou řešené v rámci § 10 ZDP, příjmy z těžby kryptoměn jsou řešené v § 7 ZDP. Na základě novely, která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů pod číslem 32/2025 Sb., ze dne 14. 2. 2025, lze na kryptoaktiva uplatnit osvobození dle § 4 odst. 1 písm. zj) a písm. zk) ZDP.
U ostatních příjmů jsou dílčím základem daně příjmy ponížené o výdaje (pořizovací cena kryptoaktiva + poplatky za nákup a prodej). K případné ztrátě se nepřihlíží, jelikož u § 10 ZDP platí, že lze uplatnit výdaje maximálně do výše příjmů; to neplatí, pokud realizuji více ziskových i ztrátových prodejů (poté je možné ztrátové prodeje započíst se ziskovými, ale musí se jednat o stejný druh příjmů, tj. příjmy z kryptokativ).
Pokud poplatník realizuje ztrátu, neznamená to, že daný příjem nebude uvádět do daňového přiznání. Tento příjem se uvede do daňového přiznání, akorát související výdaje budou uvedeny maximálně do výše příjmů, tudíž dílčí základ daně z prodeje kryptoaktiv je nulový. V případě, že jsme realizovali více nákupů, lze k výpočtu výdaje využít jakékoli oceňovací metody (VAP, FIFO, LIFO, MaxLoss, MaxProfit či jiné kombinace). Vzhledem k tomu, že oceňovací techniky výpočtu úbytků jsou upraveny pouze pro subjekty vedoucí účetnictví, na fyzické osoby nepodnikatele nejsou uvaleny žádné restrikce, a tak si oceňovací metody mohou samovolně určovat.
Obecně platí, že výdajem u investičních instrumentů je pořizovací cena aktiva (nákupní cena). Do výdajů můžeme ovšem zahrnout i poplatky brokerovi, provozovateli platformy spojené s otevřením a uzavřením pozice.
NahoruPříklady
Příklad 1.
Pan Koutný koupil 10 ks BTC za 15 tis. Kč/ks, následně 5 ks prodal za 25 tis. Kč/ks. Dále koupil 10 ks ETH za 1 500 Kč/ks, v témže roce prodal 10 ks ETH za 1 000 Kč/ks. V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob dle § 10 ZDP uvedl pouze částku příjmů 100 000 Kč, tj. rozdíl mezi nákupem a prodejem 10 ks BTC, příjmy z prodeje Etherea neuvedl.
Řešení:
U BTC je realizován zisk a u ETH ztráta. Jedná se o jeden druh příjmu (kryptoaktiva), a proto lze provést kompenzaci. Celkový příjem = 125 000 (5*25 000) + 10 000 (10*1 000) = 135 000 Kč, celkový výdaj = 75 000 (5*15 000) + 15 000 (10*1 500) = 90 000 Kč, dílčí základ daně činí 45 000 Kč (135 000 – 90 000).
Příklad 2.
Pan Koutný nakoupil kryptoměnu (BTC) za 2 303,91 EUR v roce 2024. V dané době byla hodnota BTC 41 159,51 EUR. Další nákup uskutečnil v průběhu roku 2025 za 607,16 EUR, hodnota BTC byla 40 999,13 EUR, poslední nákup uskutečnil ke konci roku 2025 za 3 255,16 EUR, hodnota BTC byla 33 299,74 EUR. Pan Koutný se rozhodl prodat v roce 2025 BTC za 5 200 EUR, hodnota BTC byla 52 200 EUR. Spočtěte metodu VAP (vážený aritmetický průměr) i FIFO (first in first out).
Řešení:
V prvé řadě je třeba spočítat hodnotu BTC:
-
rok 2024: 2 303,91 / 41 159,51 = 0,055;
-
rok 2025 (první nákup): 607,16 / 40 999,13 = 0,014;
-
rok 2025 (druhý nákup): 3 255,16 / 33 299,74 = 0,0977;
-
celková nakoupená hodnota BTC: 0,168538 BTC.
Dále je třeba spočítat příjem, který činí 5 200 EUR. Je třeba daný příjem přepočítat pokynem GFŘ D-XY, který v okamžiku zpracování článku není znám, a tak si zvolíme kurz ČNB k danému dni, který činí 24,67 Kč / EUR. Celková hodnota prodeje: 128 284 Kč. Dále je třeba spočítat výdaje. Můžeme použít metodu VAP (vážený aritmetický průměr) nebo FIFO. Spočítáme si obě.
VAP = celková hodnota BTC v Kč / celková hodnota BTC v BTC * počet prodaných BTC
Celková hodnota BTC v Kč = 2 303,91*23,97 + 607,16*24,67 + 3 255,16*24,67 = 55 224,72 + 14 978,64 + 80 304,80 = 150 508,16 Kč. Pro přepočet hodnoty roku 2024 použijeme kurz 23,97 Kč / EUR.
Nyní můžeme dosadit do VAP = 150 508,16 / 0,168538 * 0,0996169 (5 200 / 52 200) = 88 960,09 Kč.
Základ daně bude tedy činit u VAP 39 324 Kč (128 284 – 88 960).
U metody FIFO postupuje od shora:
Celkový výdaj = 55 224,72 + 14 978,64 + X
X spočítáme jako rozdíl celkového prodávaného množství BTC a množství BTC z roku 2024 a prvního nákupu 2025 vyjádřené v korunách. Množství v BTC činí 0,028833 BTC (0,0996169 – 0,055975 – 0,014809). Převod na koruny: 80 304,80 / 0,097753 * 0,028833 = 23 686,12 Kč, tj. X. Celkové výdaje tedy jsou 93 889,48 Kč. Daňově optimální je varianta FIFO.
Základ daně bude tedy činit u FIFO 34 394,52 Kč (128 284 – 93 889,48).
Příklad 3.
Pan Koutný nakoupil BTC v roce 2019 za 500 Kč a rozhodl se BTC prodat v roce 2025 za 29 000 Kč.
Řešení:
Příjem z prodeje bude osvobozen dle § 4 odst. 1 písm. zj) ZDP, jelikož je částka menší než 100 000 Kč.
Příklad 4.
Pan Koutný v roce 2025 realizoval několik velkých prodejů:
- prodej cenných papírů za 20 M (nabývací cena 15 M);
- prodej podílu na s. r. o. za 22 M (nabývací cena 18 M);
- prodej kryptoaktiv za 4 M (nabývací cena 1 M).
Celkové poplatky související s cennými papíry a kryptoaktivy činí 100 000 Kč. Víte, že u všech prodejů splnil časové testy (3, popř. 5 let u podílů).
Řešení:
Vzhledem k tomu, že celkový úhrn je nad 40 000 000 Kč, je třeba si spočítat poměr. Osvobozený příjem je tedy 40 000 000 Kč, částka nad osvobozena nebude = 20 000 000 + 22 000 000 + 4 000 000 – 40 000 000 = 6 000 000 Kč, poměr = 6 000 000 / celkový prodej 46 000 000 = 0,13. Z toho plyne, že 13 % z 46 000 000 Kč nebude osvobozeno, a tak je třeba dle § 25 odst. 1 písm. i) ZDP vyloučit výdaje, které souvisí s osvobozeným příjmem, což je 87 %. Pro účely výpočtu ovšem potřebujeme 13 %, tj. = 0,13*(15 000 000 + 18 000 000 + 1 000 000 + 100 000) = 4 433 000 Kč. Dílčí základ daně § 10 ZDP bude tedy = 6 000 000 – 4 433 000 = 1 567 000 Kč.
Do daňového přiznání v příloze 2, oddílu II, § 10 ZDP se uvede druh F (jelikož nelze určit konkrétní druh) + do poznámky doporučuji uvést, že se aplikoval postup dle § 4 odst. 3 ZDP.
Příklad 5.
Pan Koutný v roce 2025 prodal ETH za 20 000 Kč, které nakoupil směnou za BTC v hodnotě 5 000 Kč a poté prodal tokeny za 150 000 Kč (nemůže prokázat původ nákupu – ztratil jej).
Řešení:
U tokenů nelze aplikovat osvobození, a tak se bude jednat o příjem dle § 10 ZDP, v daňovém přiznání kód C, příjem 150 000 Kč, výdaj 0 Kč. U ETH se uplatní osvobození dle § 4 odst. 1 písm. zj) ZDP (limit 100 000 Kč).
Příklad 6.
Pan Koutný prodal BTC se ziskem 30 000 Kč, nákupní cena 10 000 Kč, ETH se ziskem 50 000 Kč, nákupní cena 40 000 Kč a SOLANU se ztrátou 38 000 Kč, nákupní cena 40 000 Kč. Nesplnil časový test 3 roky.
Řešení:
Celkový prodej činí = 40 000 (30 000 + 10 000) + 90 000 (50 000 + 40 000) + 2 000 (40 000 – 38 000) = 132 000 Kč, částka je nad 100 000 Kč, a tak nelze osvobodit dle § 4 odst. 1 písm. zj) ZDP. Nelze osvobodit ani dle písm. zk), jelikož doba držby není splněna.
Vzhledem k tomu, že realizuji ziskové a ztrátové transakce v jednom druhu příjmu, lze je započíst = celkový zisk 80 000 Kč se započte se ztrátou 38 000 Kč, tj. dílčí základ daně bude činit 42 000 Kč.
V daňovém přiznání uvedeme kód C, příjem = 132 000 Kč, výdaj = 10 000 + 40 000 + 40 000 = 90 000 Kč.
NahoruDotazy z praxe
Dotaz 1.
Daní se i samotný nákup a držba kryptoměn?
Pokud jste nepodnikatel, tak nákup kryptoměn neřešíte, držbu vlastně také ne, jelikož z držby kryptoměn neplynou žádné příjmy.
Dotaz 2.
Má se za to, že okamžik připsání finančních prostředků se bere na běžný účet, nebo již na investiční aplikaci / kryptopěněženku?
Již na investiční aplikaci / kryptopeněženku, nečeká se na převod finančních prostředků na běžný účet. Zákon nedefinuje virtuální místo přísunu finančních prostředků, a tak se jedná o okamžik prodeje a následného přírůstku prostředků.
Dotaz 3.
Mohu nejdříve použít časový test a poté až hodnotový test 100 000 Kč?
Nikoli, vždy má nejdříve přednost hodnotový test 100 000 Kč, kdy při jeho nesplnění provedu časový test 3 roky.
Dotaz 4.
Mohu se dobrovolně vzdát osvobození? Např. je mým cílem mít vyšší základ daně kvůli hypotéce apod.
Nikoli, vychází to z rozsudku NSS sp. zn. 7 Afs 229/2022. Chápu, že je někdy výhodné se vzdát osvobození např. u situace, kdy poplatník realizuje ztrátový osvobozený prodej a ziskový neosvobozený prodej, tak by pro něj…
